Mark Twain kdysi řekl, že pokud každý den hned ráno sníte živou žábu, můžete pak tento den prožít směle s vědomím, že nic horšího vás už nemůže potkat. Vaše „žába“ je ten největší a nejdůležitější úkol, ten, který budete s největší pravděpodobností odkládat, pokud s ním neuděláte něco teď hned. Je to také ten úkol, který může v dané chvíli nejpozitivněji ovlivnit váš život a pracovní výsledky. Takto začíná kniha Briana Tracyho s názvem Snězte tu žábu a podtitulkem 21 rad, jak v co nejkratším čase udělat co nejvíce.
Kniha přináší návod, jak mezi vašimi úkoly určit, co je pro vás tou „žábou“, kterou musíte sníst, aby se vám ulevilo a vytvořil se ve vás pocit, že to nejhorší máte úspěšně za sebou. Jak Brian Tracy podotýká, „klíčem k dosažení vysoké výkonnosti a produktivity je navyknout si poprat se každé ráno nejprve s tím největším úkolem. Musíte si osvojit ,sníst svou žábu‘ bez dlouhého přemýšlení předtím, než se pustíte do něčeho jiného.“
Mně osobně tahle knížka velmi pomohla s organizací mého dne, kdy potřebuji zvládat zaměstnání na plný úvazek i blog na plný úvazek se vším, co to obnáší. Pomohla mi vyrovnat se s úkoly, do nichž se mi často nechtělo, ale jejichž splnění je podmínkou pro úspěch.
Hodně mě dříve brzdila prokrastinace, neboli chronické odkládání věcí. Od toho mi pomohla metoda Kaizen. Ale právě metodu Kaizen je ideální kombinovat s „metodou žáby“. Jakmile svou žábu identifikujete, uplatněte na její „konzumaci“ metodu Kaizen a máte hotovo.
Nezřídka se přistihnu, jak sedím v křesle, čtu si a vím, že mě čeká nějaký úkol, který se nade mnou tyčí
jako Atlas a visí jako Damoklův meč. Nechce se mi do toho, zoufale se mi nechce, ale vím, že mi bude lépe, až to budu mít hotové a bude se mi volněji a s klidnějším svědomím dýchat. Pořád ale jako by mi něco bránilo začít.
A vtom si řeknu: Tak sakra, sněz už tu žábu! Mám totiž, přesně v rozporu s pravidlem č. 2, tu žábu hoooodně dlouho pozorovat, než si ji dám na talíř. Ale jakmile se rozhodnu jednat díky metodě Kaizen, vezmu žábu – mlask! A ono to najednou jde. A velmi často se ukáže, že žába vlastně nechutná tak hrozně, jak jsem čekala. Mimochodem, když se rozhodnete žábu sníst jen napůl, trpíte jak vy, tak žába. 😉
Jak kniha správně zdůrazňuje, „schopnost soustředit se cílevědomě na nejdůležitější úkol, vykonat ho dobře a beze zbytku, je klíčem k velkému úspěchu, respektu, dobrému postavení a šťastnému životu“.
Takže, řečeno s Brianem Tracym, seberte odvahu a udělejte první krok. Vše ostatní pak vyplyne z tohoto prvního kroku. Odvahu posílíte tak, že se budete chovat, jako byste již odvahu měli.
Snězte tu žábu! 🙂
O této knize slyším poprvé, ale nejraději bych ji daroval všem v okolí 🙂 V minulosti jsem žábu často zakonzervovával, nebylo mi po chuti si ji připravit na talíř dokud žába nedometastázovala do opravdu velkého problému. Nakonec vše dobře dopadlo (ne zas tak dobře jako v pohádce) a já dostal ten správný direkt do centra prokrastinace. Od té doby se snažím řadit úkoly opravdu od toho nejdůležitějšího nikoli od nejjednoduššího. Naštěstí jsou pryč doby, kdy jsem byl schopen vyprodukovat tolik práce navíc, abych žábu nemusel porcovat. Uvařit si kafe, na které nemám chuť, zajít do obchodu pro věci, které nepotřebuji, vrátit se do obchodu, protože jsem zapomněl jednu z nepotřebných věcí, utáhnout všechny šroubky, přečíst si včerejší televizní program… vše bylo důležité. Samozřejmě chápu ostatní, kteří žábu zabalí do ubrousku, vloží do krabice, krabici zamknou do skříně, skříň omotájí samolepicí folií a připnou visačku „danger“. Dokud žába nezačne skákat, člověk bude hladovět. A to jsme údajně nejinteligentnější známou rasou ve vesmíru 🙂